Mathematics is an important subject taught in primary and secondary schools that equips students with foundational knowledge and skills for organizing their lives. This study determined the Mathematics proficiency level among the Grade Three pupils in Cagayan de Oro City in School Year 2022-2023. Specifically, it sought to determine the respondents’ profile in terms of language used at home, study habits, parental involvement, and attitude towards Mathematics; find out the proficiency level in Mathematics; and determine the significant relationship between the (...) respondents’ proficiency level in Mathematics when grouped according to their profile. Data were gathered from one hundred fifty (150) respondents. The researcher-made questionnaire and Mathematics Test patterned from the Division of Cagayan de Oro Periodical Tests for the School Year 2022-2023 were utilized in the study. It used a descriptive research design to analyze the data using frequency, mean, standard deviation, correlation analysis, and P-value. Findings revealed a significant relationship between respondents’ proficiency level in Mathematics and their study habits, parental involvement, and attitude towards Mathematics. In contrast, no significant relationship exists between the language used at home. It is recommended that teachers incorporate literacy in teaching Mathematics, use game-based strategies, and review Mathematics lessons to increase the chances of obtaining high scores. (shrink)

Interest in business management thinking and innovation has continued to grow during recent decades. The Scottish Government identifies that a large proportion of new and start up businesses fail within the first 2 years. Consequently, there are many areas for the start-up entrepreneur to get information and help, nonetheless the trend remains. This study offers an alternative method for deciding on intrinsic success factors by outlining the relationship between business start-ups, creativity, and innovation. The focus was on creativity, as an (...) entrepreneurial characteristic, links or effects the start-up capability of the entrepreneur. The study used a qualitative method to interpret this complexity and this became more apparent as the study progresses since innovation and innovation which supports a business start-up assume holistic, flux-like and complex concepts. Four main themes emerged from the thematic data analysis; Leadership; Ability to Change; Creativeness and Collaboration. Findings from the study indicate that business management thinking and innovation underpinned by perspective themes, help the entrepreneur see and appreciate the complex multi-faceted interactions of innovation, perhaps better than an average person. However, actual definition of the precise mechanisms needed to support business start-ups drawn from creativity were difficult to establish. In conclusion, the study has to say that while elements of creativity were present with each of the entrepreneur and were clearly significant to the success of the start up, it would seem very difficult to actually identify if there is such a thing as a guaranteed creativity template for success. (shrink)

In this discussion, we consider the unity of knowledge, and deliberate a contrary perspective from current knowledge transfer practitioners, in a business context. We consider why, if knowledge is key for business success and competitive advantage, the transfer of knowledge remains for the most part a problematic event. Further, ifthe creation of knowledge before transfer is recognised within literature as a significant factor in determining a starting point for analogous scrutiny, then why is this focal point difficult to establish and (...) measure. (shrink)

To allow a pragmatic approach to understanding value of knowledge as a ‘thing’ to be transferred, the axiological foundationalism significance of the human perception of knowledge continues to be a significant contributing factor. Similarly the construct of our knowledge is parallel to doxastic attitudes and perspectives. Thus, through reconciliation of foundational and doxastic positions, one can view knowledge and knowledge value as a singular construct. This can be characterised through a multitude definition but not as a singular epistemic principal. This (...) interpretation of current and historical literature offers an outline and assessment of current and historical knowledge philosophy, theory and positioning, but at the same time, tries to place it within the realms of a business context. (shrink)

This discussion surrounds the dialectical methodology, underpinning the unity of knowledge, and discusses a differing perspective to knowledge and knowledge value from knowledge transfer practitioners, in a business context. It asks why, if knowledge is vital for business success and competitive advantage, the transfer of knowledge is rarely a simple unproblematic event (Argote et al. 2000). Further, that the creation of knowledge before transfer is recognised within literature as a significant factor in determining a starting point for analogous scrutiny. Under (...) a premise of doxastic attitude, this discussion looks to synthesise from current literature and research the epistemic principal of ‘knowledge’, which underpins understanding congruent knowledge transfer theories and perspectives principals. (shrink)

This study aimed to evaluate the status of newly-hired public school teachers in terms of their TPACK Components and Emergency Remote Teaching (ERT) as indicated in their e-learning readiness, perceived effectiveness, attitude, satisfaction, and anxiety. Quantitative research particularly the correlational research design was employed in this study. Thirty-four(34) purposefully selected newly hired public school teachers were the participants of the study. Results showed that among the TPACK components, those that have technology integration were among the areas where teacher-participants need major (...) improvement. Their ERT Readiness scores showed 55.5% of the teacher-participants scored low in e-Learning Readiness, 55.9% scored moderately in perceived effectiveness, 73.5% were neutral in terms of attitude towards ERT, 58.8% moderately satisfied with ERT implementation, and 61.8% showed no anxiety. Findings showed a moderately positive and significant correlation between perceived effectiveness and attitude (r=.56, p<0.01); satisfaction and readiness (r=.35, p<0.05), satisfaction and perceived effectiveness (r=.34, p<0.05), attitude and anxiety (r=.34, p<0.05), but strongly positive and significant correlation between satisfaction and attitude (r=.69, p<0.01). Moreover, in terms of relationship between TPACK Components and ERT Indicators, a positive and significant correlation were also showed between perceived effectiveness and PK (r=.58, p<0.01), CK(r=.50, p<0.01), PCK(r=.48, p<0.01), and TCK(r=.40, p<0.05); and attitude between PK(r=.47, p<0.01) and PCK(r=.39, p<0.05The overall ERT readiness, where 56% of the teacher-participants scored low, is a product of the availability of ICT infrastructures in public schools, EdTech training, and pedagogical approaches in distance learning. It is recommended that the formulation of DepEd policies and programs are geared towards addressing these issues. (shrink)

Recenze: K. Brad WRAY, Kuhn's Evolutionary Social Epistemology. Cambridge: Cambridge University Press 2011, xiv+229s.

Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu „formální epistemologie". Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených - především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, (...) který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních. (shrink)

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)

Studie má za cíl představit strukturu Hayekova evolucionismu. Argumentace postupuje v několika krocích: Východiskem je historicko- systematická expozice způsobu, jakým evoluční teorie ovlivnila Hayekovu filosofii, především s ohledem na periodizaci vývoje jeho myšlení a systematické odlišení explanans a explanandum v rámci jeho teorie vědy. Dále je rozebírán způsob, jakým Hayek rozvíjí svoji metodologii vědy. V této souvislosti je argumentováno ve prospěch teze, že Hayekovo pojetí metodologického dualismu je důsledkem ovlivnění evoluční teorií. Zároveň je evoluční teorie představena jako nástroj vysvětlení, konkrétně (...) pak tzv. vysvětlení vzorce. Následně je představeno Hayekovo pojetí společnosti v kontextu kulturní evoluce. Společnost je interpretována jako řád jednání a je kladen důraz na Hayekovo vnímání společnosti jako řádu vyvíjejícího se společně s lidskou myslí. Na základě těchto předpokladů je v poslední části rozvinuto Hayekovo pojetí mysli. Toto pojetí vychází z konekcionistické pozice. Dále argumentuji proti tradičnímu pohledu na Hayekovu filosofii jako rozvíjení Kantovy filosofie. Závěr rekapituluje základní body Hayekova evolucionismu. (shrink)

Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...) východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy. (shrink)

Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické filosofii vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti - hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou filosofii vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopouštět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě.

Automatic detection of diseases and anatomical landmarks in medical images by the use of computers is important and considered a challenging process that could help medical diagnosis and reduce the cost and time of investigational procedures and refine health care systems all over the world. Recently, gastrointestinal (GI) tract disease diagnosis through endoscopic image classification is an active research area in the biomedical field. Several GI tract disease classification methods based on image processing and machine learning techniques have been proposed (...) by diverse research groups in the recent past. However, yet effective and comprehensive deep ensemble neural network-based classification model with high accuracy classification results is not available in the literature. In this thesis, we review ways and mechanisms to use deep learning techniques to research on multi-disease computer-aided detection about gastrointestinal and identify these images. We re-trained five state-of-the-art neural network architectures, VGG16, ResNet, MobileNet, Inception-v3, and Xception on the Kvasir dataset to classify eight categories that include an anatomical landmark (pylorus, z-line, cecum), a diseased state (esophagitis, ulcerative colitis, polyps), or a medical procedure (dyed lifted polyps, dyed resection margins) in the Gastrointestinal Tract. Our models have showed results with a promising accuracy which is a remarkable performance with respect to the state-of-the-art approaches. The resulting accuracies achieved using VGG, ResNet, MobileNet, Inception-v3, and Xception were 98.3%, 92.3%, 97.6%, 90% and 98.2%, respectively. As it appears, the most accurate result has been achieved when retraining VGG16 and Xception neural networks with accuracy reache to 98% due to its high performance on training on ImageNet dataset and internal structure that support classification problems. (shrink)

Otto Neurath’s empiricist methodology of economics and his contributions to politi- cal economy have gained increasing attention in recent years. We connect this research with contemporary debates regarding the epistemological status of thought experiments by reconstructing Neurath’s utopias as linchpins of thought experiments. In our three reconstructed examples of different uses of utopias/dystopias in thought experiments we employ a reformulation of Häggqvist’s model for thought experiments and we argue that: (1) Our reformulation of Häggqvist’s model more adequately complies with many (...) uses of thought experiments, especially with the open-ended discussions of utopias and dys- topias in thought experiments. (2) As a strict logical empiricist, Neurath is committed to a strictly empiricist account of thought experiments. John Norton’s empiricist argument view can indeed account for the justifications of empirical beliefs and genuine discoveries targeted by scientific utopianism in three distinct (yet connected) ways, all of which Neur- ath already contemplated: (2.I) Dealing with utopias and thought experiments on a regular basis increases creativity and inventiveness. (2.II) Particular ways of presenting knowl- edge facilitate scientific discovery and social progress. (2.III) The use of utopias in thought experiments can prompt conceptual change and allow access to new phenomena. We con- clude by highlighting that, even though thought experiments support a positive attitude for exploring new social possibilities, Neurath points out that active decisions are unavoidable. The exploration of alternatives and the awareness of a need for decisions in policy discus- sion avert a technocratic outlook in social science. (shrink)

Przedmowa Problematyka związana z zależnościami przyczynowymi, ich modelowaniem i odkrywa¬niem, po długiej nieobecności w filozofii i metodologii nauk, budzi współcześnie duże zainteresowanie. Wiąże się to przede wszystkim z dynamicznym rozwojem, zwłaszcza od lat 1990., technik obli¬czeniowych. Wypracowane w tym czasie sieci bayesowskie uznaje się za matematyczny język przyczynowości. Pozwalają one na daleko idącą auto¬matyzację wnioskowań, co jest także zachętą do podjęcia prób algorytmiza¬cji odkrywania przyczyn. Na potrzeby badań naukowych, które pozwalają na przeprowadzenie eksperymentu z randomizacją, standardowe metody ustalania zależności przyczynowych (...) opracowano na początku XX wieku. Zupełnie inaczej sprawa przedstawia się w przypadku badań nieeksperymentalnych, gdzie podobne rozwiązania pozostają kwestią przyszłości. Zadaniem tej książki jest podanie warunków, które powinny być spełnione przez te rozwiązania, oraz sformułowanie proceduralnego kryterium zależności przy¬czynowych jako szczegółowej realizacji tych warunków. Pociąga ono waż¬kie konsekwencje dla filozofii i metodologii nauk, które ujawnia – podany w Części II – zarys me-todolo¬gii proceduralnej. W literaturze przedmiotu brakuje w miarę wszechstronnego i systema¬tycznego omówie¬nia najnowszych filozoficznych i metodologicznych dys¬kusji na temat przy¬czynowości, co niech będzie wytłumaczeniem, dlaczego w niektórych punktach obecnej książki szczegółowo referuję trudno dos¬tępne teksty źró¬dłowe. Przymiotnik „proceduralny” używam tu w znaczeniu węższym niż Huw Price (w którego pracach właściwszy byłby termin „kryterialny”) dla podkre¬ślenia – zgodnie z łacińskim źródłosłowem procedo – że dla ustalenia przy¬czyny niezbędne jest podjęcie przez uczonych określonych interakcji z ba¬daną rzeczywistością. Zalążki zamysłu prezentowanego w tej książce przedstawiłem podczas warsztatów filozoficznych „Philosophy and Probability” w roku 2002, zor¬ganizowanych przez Instytut Filozofii Uniwersytetu w Konstancji. Wdzięczny jestem uczestnikom tych warsztatów za uwagi, a przede wszyst¬kim następującym osobom: Luc Bovens, Brandon Fitelson, Alan Hájek, Stephan Hartmann oraz Jon Williamson. Podczas międzynarodowej konferencji „Analytical Pragmatism”, zorgani¬zowanej w Lublinie w roku 2003 przez Wydział Filo¬zofii Katolickiego Uniwersytetu Lubelskiego, odniosłem swoją koncepcję do prac Nancy Cartwright. Szczególnie inspirujący okazał się komentarz Huw Price’a do mojego referatu i przeprowadzona z nim dysku¬sja. Ujęcie koncepcji metodologii proceduralnej na szerszym tle współ-czes¬nego nurtu empirystycznego w filozofii nauki przedstawiłem w roku 2004 podczas konferencji „5th Quadrennial Fellows Conference”, zorgani¬zowanej przez Instytut Filozofii Uniwersytetu Jagiellońskiego oraz Centrum Filozofii Nauki w Pittsburghu. Szczególnie pomocne w dalszych moich pra¬cach były uwagi Jamesa Bogena, Janet Kourany, Jamesa Lennoxa, Johna Nortona, Thomasa Bonka, Jana Woleńskiego i Johna Worralla, za które wyra¬żam swoją wdzięczność. Korpus książki powstał podczas mojego stażu w Centrum Filozofii Nauki w Pittsburghu, który odbyłem jako stypendysta Fundacji na Rzecz Nauki Polskiej w roku akademickim 2004-2005. Uczestniczyłem w tym czasie w życiu naukowym Centrum i w pracach badawczych zespołu z Instytutu Filozofii Uniwersytetu Carnegie-Mellon w Pittsburghu kierowanego przez Clarka Glymoura. Na jego ręce składam podziękowanie za wiele po¬mocnych uwag do moich wy¬stąpień oraz tekstów i za dyskusje przede wszystkim z nim samym i z jego najbliższymi współpracownikami: Peterem Spirtesem oraz Richardem Scheinesem, a także pozostałymi członkami tego zes¬połu, doktorantami i uczestnikami seminarium badawczego „Causality in the Social Sciences”. Za wieloletnie wsparcie, wielopłaszczyznowe inspiracje towarzyszące pi¬saniu tej książki, a także liczne pomocne uwagi do jej wcześniejszych wersji dziękuję przede wszystkim Księdzu Profesorowi Andrzejowi Bronkowi oraz Księdzu Profesorowi Józefowi Herbutowi, współprowadzącemu seminarium doktorskie w Katedrze Metodologii Nauk Katolickiego Uniwersytetu Lubel¬skiego im. Jana Pawła II, jak również pozostałym uczestnikom tego semina¬rium. Dziękuję mojej Żonie, dr Annie Kawalec za wiele wysiłku włożonego w ulepszenie redakcji – językowej i merytorycznej – obecnej książki. Książkę tę można czytać na kilka sposobów. Czytelnikom zainteresowa¬nym przede wszystkim prowadzeniem badań empirycznych polecałbym rozpoczęcie od Rozdziału 2. i kontynuację pozostałych rozdziałów Części I, a następnie Dodatków. Czytelnikom zainteresowanym problemami filozo¬fii i metodologii nauk polecałbym rozpoczęcie lektury książki od Części II i uzupełniającą lekturę Rozdziału 2., a następnie Wprowadzenia i Zakończenia. Czytelnikom mniej zainteresowanym zagadnieniami teoretycznymi pole¬całbym zapoznanie się z fascynującymi dziejami odkrycia przyczyn cholery przez Johna Snowa, które rekonstruuję w Rozdziale 1. W dalszej części nato¬miast polecałbym przejście do Wprowadzenia i Zakończenia, które w mniej specjalistyczny sposób przybliżają proponowane tu rozstrzygnięcia. Tekst książki nie był dotąd publikowany. Wyjątkiem są pewne fragmenty Rozdziału 8. oraz 9., które w zmienionej postaci ukazały się w Rocznikach Filozoficznych (Kawalec 2004). -/- Lublin, luty 2006 r. (shrink)

The present study was carried out to revive the old art of dyeing with natural dye obtained from barks of Bombax ceiba Linn. locally known as semal tree. The commercialization of the present process will be helpful for their viable application in handloom and textile industries. Further, this will also have great impact especially for the economic growth of the rural dyer communities. In the present study, Cotton fabric was pre treated with eco friendly and non eco friendly mordants. The (...) various shades were obtained. The name of the shade and shade code was obtained by matching the shade card presented by Asian paint India. Colour strength of dyed cotton fabric was measured in terms of L, a, b colour scale by using hunter lab instrument Hunterlab EasyMatchQC Colour flex EZ 45 0, Reflectance . mode. The dyed samples have shown good to excellent and poor to good fastness properties Dr. Yogesh Vadwala | Dr. Namrita Kola "Dyeing of Cotton with Natural Dye Obtained from Barks of Bombax Ceiba Linn locally known as Semal" Published in International Journal of Trend in Scientific Research and Development (ijtsrd), ISSN: 2456-6470, Volume-1 | Issue-4 , June 2017. (shrink)

Článek se zabývá způsobem, jakým vnímá vztah vědecké metody a demokracie Karl Popper. Toto sepětí je jedním ze základních atributů Popperova myšlení. Pro jeho pochopení je třeba zasadit Poppera do historického kontextu vývoje liberálního myšlení a poukázat na možné souvislosti se Schumpeterovou redefinicí demokracie. Výchozím bodem je však interpretace základních episte- mologických předpokladů Popperova myšlení - konceptů provizornosti vědeckého poznání a ratio negativa. Primárním cílem článku je kontextualizace těchto předpokladů s politologickými a sociologickými důsledky. Ty lze spatřovat nejen s odmítnutím (...) positivismu a esencialismu, ale také v Popperově preferenci volebních a stranických systémů. Na závěr je rozpracována problematika kritického racionalismu, hodnot a otevřené společnosti na základě možných námitek vůči Popperově teorii. (shrink)

Tato studie je recenzní statí ke knize Andrew MCGETTIGAN, The Great University Gamble: Money, Markets and the Future of Higher Education. London: Pluto Press, 2013. Klíčovým motivem studie je využití McGettiganovy analýzy technických aspektů reformy univerzitního systému započaté v Anglii na konci první dekády jednadvacátého století pro výklad vzestupu specifického režimu vzdělávání vyjádřeného v jazyce a logice „trhu a peněz". Vzestup tohoto režimu je interpretován s ohledem na procesy odpojování univerzitního prostředí od dosavadního vzdělávacího rámce spojeného s veřejnými zájmy. Studium (...) způsobů, jakými procházejí peníze zaváděným systémem vzdělávání, odkrývá novou podobu konfrontace klasických ideálů univerzitní výchovy s realitou masového vzdělávání. (shrink)

Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a následně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem filosofie a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na příkladech z (...) vědecké praxe poukazuje na jeho neplatnost. V závěru textu jsou společně s jejich dekonstrukcí navrhnuta možná řešení popsaných problémů. Text je také kritickým návratem ke dvěma studiím Josepha Agassiho, žáka Karla R. Poppera a tvrdošíjného zastánce kritického racionalismu, neboť právě Agassi ve svých dílech rozebírá dopady vědeckého vyloučení a neochoty naslouchat. (shrink)

V rámci filosofie věd panuje široká shoda na tom, že druhá polovina 20. století složila „labutí píseň" pozitivismu. Milton Friedman a Paul Samuelson, dva klíčoví autoři k metodologii ekonomie v daném časovém období, přitom tento vývoj ve filosofii vědy prý nikdy nereflektovali. Pozitivistická východiska - v prvé řadě v podobě redukcioni- stického přístupu - jsou tudíž stále přítomna ve vlivných teoretických konceptech rozvinutých ekonomy hlavního proudu. Značný počet autorů však v současnosti sdílí náhled, že tyto koncepty v nezanedbatelné míře přispěly (...) k vývoji, jenž ústil ve finanční krizi, vrcholící v letech 2008 a 2009. Předkládaný článek se proto táže, zda to byla právě krize - v níž mnozí spatřují empirické zamítnutí řady pozitivistických konceptů - která napsala „labutí píseň" pozitivismu v ekonomii hlavního proudu. (shrink)

Příspěvek se snaží ukázat, jaký dopad mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specific- kých podob raně novověké vědecké kooperace a vědy obecně. Záměrem textu je prezentovat originální metody a formy vědění, které v souvislosti s kooperativním poznáváním Nového světa především ve Španělsku vznikaly a jež v soudobé Evropě neměly obdobu. Studie tak chce poukázat na význam, který mělo poznávání Nového světa Španěly v procesu tzv. vědecké revoluce, resp. proměny vědecké praxe i teoretických episte- mologických schémat.